KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
ŠUMAVA - VÝCHOD
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  CHKO ŠUMAVA
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Miloslav Trefanec - kovářství

Držitel titulu
"Nositel tradice lidových řemesel"
za rok 2002

Pan Miloslav Trefanec se narodil 26. prosince 1942 v Čínově, malé vesnici nedaleko Klatov. Kouzlo kovářského ohně mu učarovalo již v raném dětství a jeho touhou bylo vyučit se kovářskému řemeslu.

V letech 1957 - 1961 se tedy učí v oboru kovář a podkovář. Tři měsíce v roce tráví na Zemědělském učilišti Mšené-Lázně, okres Roudnice nad Labem, devět měsíců je věnováno vlastnímu řemeslu. Tuto praxi absolvuje na statku v Novém Čestíně, okres Klatovy. Vzhledem k tomu, že při statku existuje velký chov koní, je značná část výuky věnována podkovařině. Vlastní kovařina je zaměřena především na opravu vozů a zemědělského nářadí.

Po základní vojenské službě pracuje jako kovář na Školním statku v Klatovech, u Státních meliorací v Klatovech, ve Strojní traktorové stanici v Klatovech. Jsou to bohužel léta krize a přerodu kovářského řemesla: takřka téměř mizí podkovařina, a z kováře se spíče stává strojní zámečník. V této době si pan Trefanec vybudoval doma malou dílnu, kde si zkouší a osvojuje staré technologické postupy kovářského oboru. Chce, aby výrobky měly i kus duše svého tvůrce, aby to nebyly předměty z anonymní sériové velkovýroby. Objevují se i první zájemci o produkci p. Trefance. Objednávají si ponejvíce krbové nářadí a stavební kování.

V 80. letech se stává zaměstnancem Okresního stavebního podniku Plzeň-sever, Závodu pro obnovu památek. Byla to firma, která se v západních Čechách začala zabývat opravami nemovitých kulturních památek. Z větších zakázek je dobré připomenou mříže ochozu věže kostela sv. Bartoloměje v Plzni a okenní mříže klášterního objektu Státní vědecké knihovny v Plzni.
Již na počátku roku 1990 si pan Miloslav Trefanec zažádal o oprávnění k podnikání. Ve skromných dílenských podmínkách začíná se samostatnou živností a snahou především vyhovět přání zákazníka, ale hlavně chce obnovit a podržet tradici a životaschopnost kovářského řemesla. Postupně si svépomocně vybudoval novou dílnu se slušným vybavením. Jak ale pan Trefanec uvádí, tím že ho živnost dnes musí uživit, ztratil svého "koníčka" kovařinu, neboť pro výrobu je určující poptávka zákazníka. známost kovářské osobnosti p. Trefance v regionu a kvalita jeho práce však zaručují přízeň investorů oprav nemovitých kulturních památek, pro které se opravují mříže či zhotovují nové, rekonstruují vrata nebo dveře. Pan Trefanec má pochopení i pro přání "malých" zákazníků, kteří za ním přicházejí ponejvíce s objednávkou zhotovení a oprav různého nářadí, stavebního kování či doplňků interiérů (klepadla, věšáky, svícny a další drobné ozdobné předměty, mříže apod.)
Pan Trefanec ve snaze o zajištění životaschopnosti živnosti se nevyhýbá ani dalším zakázkám, které mají spíše charakter zámečnického řemesla. Důsledně však technologii výroby rozlišuje podle pravidla: kovář kuje železo a zámečník piluje, kovář materiál seká a zámečník řeže, kovář železo probíjí a zámečník vrtá.

Ve snaze o získání dalších zkušeností a dovedností potřebných pro uchování tradic technologie kovářského řemesla se pan Trefanec nikdy nebránil konzultacím, setkáním a výuce u kovářských mistrů. Tradiční je účast na přehlídce Hefaiston - setkání uměleckých kovářů na hradě Helfštýně. Nezapomenutelné zážitky jsou spojeny se "zkušenou" u opravdu lidového kováře a muzejníka, písmáka p. Václava Votavy z Předslavi (1914 - 1993).
Problematiku kolem kovářské živnosti i umělecký růst pomáhali panu Trefancovi zvládnou např. Bohuslav Jirků, majitel a šéf velké umělecké kovářské dílny v Pelhřimově, Ak. soch. Petr Šturma z Prahy, prof. Alfréd Habermann, působící dnes v Rakousku či další přední rakouská kovářská dílna Josefa Neiderbauera.

KONTAKTNÍ ADRESA:

Čínov 664
339 01 Klatovy IV.
Česko (CZ)

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.nulk.cz

AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valassko, racr) org. 24, 28.02.2005 v 11:02 hodin
Copyright 1998-2021 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Sněhové zpravodajství
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba